10.setkání leopardů v penzionu Setina Pustá Polom
Tak jsme si letos zase vyrazili s páníčky na Moravu. Bylo tam 10. setkání leopardích psů, současně 1. klubová výstava v Hlučíně a hlavně soutěž Dunco dog, kvůli které jsme tam jeli. Panička mně chtěla otestovat, jak na tom budu v konkurenci s dalšími psy. Trošku jsme před tím potrénovaly tahání na kole. Na setkání přijelo hrozně málo lidí a psů, v podstatě jen ti, co se přihlásili na sobotní výstavu do Hlučína. My jsme na výstavu nejeli. V pátek ráno jsme se sešli u penzionu Setina a po malé procházce, aby se ta psí smečka trochu očuchala a uklidnila, začala první disciplína. Jelo se skoro 9 km terénem i se stoupáním. Někteří hafani to měli horší, táhli své páníčky na koloběžce. Ale všichni, někteří páníčci s malými odřeninami a Apolo s odřenými packami, dorazili do cíle. Po malém odpočinku se házelo frisbee na terče s čísly, které se musely vyrazit a psi zůstali odložení vedle páníčků a nesměli opustit místo. Tak tyto první disciplíny jsem s paničkou vyhrála. Kolo jsem táhla jako tank, jsem soutěživá a ráda jsem první. Při házení panička dokonce trefila a vyrazila číslo 9 a 5 a já se při tom nikam nevydala, tak to bylo dobré. Sice tam byl lepší výsledek, ale protože Libor celou soutěž nedokončil, tak jsme v závěru vyhráli i toto. Pak bylo přivolání na čas na 100 metrů s předsednutím a dotekem. Měla jsem nejrychlejší čas, ale panička nepočkala až si sednu a šáhla na mně, tak jsme dostaly trestné vteřiny. Stál vedle paničky totiž rozhodčí se stopkami a to byl páníček, tak jsem tam tak vlála mezi nima a nevěděla, ke komu mám přidřepnout. Naše chyba, kdo volá, tam mám přijít, ale bylo to pro mě těžké. Soutěžilo nás asi 10, ale všichni nedělali všechno, tak celkovou soutěž dokončilo 7 dvojic .Stejně se nestihly všechny discipliny. V sobotu odpoledne po výstavě, až v půl páté, se ještě jel sprint na kole nebo koloběžce na 2 km. To jsem taky vyhrála. A protože v neděli se už nedělalo nic, všichni odjeli, tak vyhodnocení bylo v sobotu večer. V konečném součtu bodů jsme neúplný závod vyhrály, hurááááááááááá. Tak se tam v průběhu těch dvou dnů objevilo asi 20 psů, nikdo tam nebyl na všechno, lidi tak přijížděli a odjížděli a protože jsme nevystavovali a byly jsme jediní, kdo do Hlučína nejel, tak tam v sobotu nebylo co dělat. Ještě, že jsme tam byli na návštěvě v Bolaticích, tak jsme měli program a psí společnost zajištěnou. Mimo soutěž Dunco dog, byl v pátek odpoledne zajištěn výcvik s Liborem. Cvičilo jen 8 psů, ale bylo to prima. Libor měl sebou úžasnou fenku Bubu a psa Benžiho, bylo krásné se dívat, jak ho ti psi respektují. Tak jsme si to odpoledne, díky Liborovi, všichni krásně užili. Mrzelo nás, že vlastně soutěž, kvůli které jsme tam hlavně jeli, nebyla dokončená. Cestovali jsme tam proto přes tisíc kilometrů. Škoda, že tam byla tak malá účast, spousta lidí prý odřekla, a někdo nepřijel ani bez omluvy. O to víc musíme ocenit Daniellu s jejími 3 psy, která na toto setkání dorazila až z Holandska.
Ale Moravu jsme si užili, protože jsme tam byli už od pondělí na návštěvě u Petry, která má leoparda Chucka a čechohoračku Áju, S nimi jsme od pondělí do čtvrtka a pak i v sobotu projezdili kus Moravy a viděli spoustu krásných míst. Ale o tom jinde.
